KINGDOM COME - Bad Image
Perpetual? Nemůžu kousnout ten zmasakrovanej zvuk...

KINGDOM COME - Bad Image
Ja naopak tu s recezentom suhlasim. Pre mna su...

KINGDOM COME - Bad Image
Musíš na to nahlížet optikou, ze recenzent je...

X-WILD - Monster Effect
Skvělý nástupce LP So What! Legendární deska,...

KINGDOM COME - Bad Image
...s recenzentem neshodnu. Hands of Time je o...

REABILITATOR - Fucking Thrasher
Hudba vôbec nie márna, ani vokál mi neprekáža,...

SURVIVOR - Reach
Takové celkem hodně fajn album, kterému něco...

SURVIVOR - Reach
Moc hezky napsané. Já jen dodám, že poměrně...

X-WILD - So What!
Na zpěv jsem si zvykl, ale máte pravdu, taky jsem...

X-WILD - So What!
Souhlasím s posledním komentářem. Párkrát jsem...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Špatná zvuková produkce, část milióntá první

Nové album Helloween je na světě a zdá se, že téma špatně ozvučených nahrávek napsalo další výraznou kapitolu. Ani tak velká kapela si evidentně nedokáže pohlídat zvukové techniky, a iluze, že v moderní době plné softwarových vychytávek něco takového není možné, zase dostala pěkně na frak. Jako člověka, který se dostane až k finální fázi produktu, by mě velmi zajímala anabáze celé produkční práce a hledání důvodů, proč na daný přešlap nikdo neupozorní. Copak je víra v persónu ve studiu natolik neoblomná, že má absolutně volné ruce a nikdo ji už následně nekontroluje? V případě Helloween byla za pult povolána dokonce dvojice producentů (Charlie Bauerfeind a Dennis Ward), takže se pánové mohli vzájemně jistit. Místo toho ale došlo k rozpolcenému a polovičatému mixu, jehož největší slabinou je ozvučení bicích. V nasnímání baterie jakoby se odrážela snaha o částečně analogový záznam nahrávky, což byla ostatně strategie, kterou Němci uplatnili již na předešlém eponymním albu. Jenže zatímco minule to Bauerfeindovi vyšlo (ano, ve studiu seděl stejný člověk), tentokrát je situace o poznání horší a nové album Dýní je tím nenávratně poznamenáno. Velkým kapelám by se něco takového rozhodně stát nemělo, vždyť i lokální spolky s daleko menším rozpočtem svá díla už dávno vydávají ve zcela bezproblémové zvukové kvalitě! U novinky Helloween (a ve všech dalších podobných případech) pro mě zůstává největší záhadou skutečnost, proč se v celém nahrávacím procesu nedokáže najít osoba, která by na daný problém upozornila a tím zajistila včasnou a pravděpodobně nijak složitou nápravu.

Petr Štěpnička, 9. 8. 2025

THE CLASH - The Clash


Když si odmyslíme Sex Pistols, dojdeme k tomu, že britská punková vlna sedmdesátých let je nejvíce spojována s londýnskou kapelou The Clash, ačkoliv by bylo hodně zjednodušené dívat se na The Clash jako na čistě punkovou partu. V začátcích možná symbolizovali revoltu let 1976 a 1977, ovšem jelikož to byli opravdu dobří muzikanti (na rozdíl od Sex Pistols), toužili i po jiném uměleckém vyjádření. V seriálu vezmeme jejich historii popořadě, takže minimálně první díl se musí nutně odehrát v punkových reáliích, ..více

[recenze]

[25.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus


Tuhle trutnovskou partu jsem zaznamenal už někdy v roce 2006, kdy jsem navštívil koncert v jejím domovském městě. Tehdy měla Exorcizphobia svůj set postavený na coverech, nicméně i tak bylo zřejmé, že mladičký frontman Tomáš Skořepa vládne nemalým talentem. To se potvrdilo během následujících let, kdy se kapela zařadila mezi přední a mimořádně respektované spolky domácí thrashmetalové scény. Její alba patří mezi největší události té které sezóny, a nejinak tomu bude i v případě novinky "Spiritual Exodus"..více

[recenze]

[25.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


HURRICANE - Reconnected


Přestože se na Hurricane nahlíželo jako na klasické představitelé glam metalové vlny druhé poloviny osmdesátých let, na vrcholu (byť žánrovém) nikdy nestanuli. Byli na konci osmdesátých let populárnější než jejich starší mentoři Quiet Riot, ale nikdy nebyli tak silní, aby o pár let později dokázali vzdorovat grungeové revoluci. Ta zamávala s mnohem většími jmény, ať to byli Mötley Crüe, Skid Row či Poison, pro Hurricane byla téměř osudová. Přes noc se z kapely stala pro masy lidí naprosto nezajímavá záležitost, ..více

[recenze]

[24.09.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Tony CAVAZO (HURRICANE) - Vždycky nám říkali mladší Quiet Riot


Kapela Hurricane z dávných osmdesátých let je zpět. Jen s polovinou klasické sestavy, ovšem s novým albem „Reconnected“, které důstojně navazuje na počiny „Over The Edge“ a „Slave To The Thrill“. Aktivity kapela rozjela už na konci minulé desetiletky, až rok 2023 je pravým comebackem. Možná i dlouhodobým, jak říká basista a zakládající člen Tony Cavazo. To je zatím ve hvězdách a kapela si užívá znovuobjevenou energii, kterou brzy převede na koncertní pódia. ..více

[rozhovory]

[24.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


MRAKOMOR - V dekádách dekadence


Mám rád black metal. Aj ten špinavý, aj one man projekty, i podomácky zmastené nahrávky, nevadia mi ani automatické bicie, ale..., ... ale Mrakomor mi nemá čo povedať. Zvukovo katastrofa. Intro a outro baladické ani z českej rozprávky, ostatné piesne postavené na bustrovanej gitare so zvukom ala rok 1972, no des. Pravdepodobne by som dostal odpoveď, že „to tak má byť a že som to nepochopil“. Mám v distre a v zbierke cez 1000 blackmetalových CD albumov,..více

[recenze]

[23.09.2023]

[Hirax]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


ORYAD - Sacred And Profane


Kombinace metalové hudby a operního zpěvu není nic nového, nicméně kapela Oryad z Colorada novým jménem je. Vznikla před pěti lety, a od té doby vydala několik singlů, v roce 2021 přidala EP „Hymns Of Exile And Decay“ a letos se dopracovala k vydání debutové desky s názvem „Sacred And Profane“, již zdobí velice pěkný obal, který přímo láká k poslechu. Album je vydáno vlastním nákladem a naleznete na něm deset skladeb. Oryad zpívají především o přírodě, mýtech, ale i lidských emocích...více

[recenze]

[23.09.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SINHERESY - Event Horizon


Elyose, Edge Of Paradise, Reasons Behind, Sinheresy…, kapelám, které ujíždí na moderní vlně metalu, do níž se systematicky přisypávají kvanta elektroniky, adrenalinu, pulsujících tanečních rytmů, u níž vás často oslní záblesk diskokoule, a v jejichž čele stojí žena, je doba zjevně nakloněna, neb žánrových desek přibývá. Čím se odlišit v záplavě velmi podobně znějící muziky? Poslední jmenovaná parta vsadila na oranžovou barvu, do níž se ráda halí zpěvačka Cecilia Petrini, ale oranžádu najdete i na brýlích muzikantů,..více

[recenze]

[22.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THE HIVES - The Death Of Randy Fitzsimmons


Kdo je to ten Randy Fitzsimmons, jehož existencí / neexistencí se švédští The Hives ohání od začátku své kariéry, tedy od devadesátých let? Dlouhá léta se jim věřilo, že Fitzsimmons je jejich manažerem a skladatelem veškerého repertoáru, než se jeden ze členů kapely podřekl, že je to pseudonym Nicholause Arsona. Ačkoliv to The Hives vehementně dementovali, je jasné, že žádný Randy Fitzsimmons neexistuje, nikdy neexistoval a že to byl jen pokus o vytvoření určitého mýtu. ..více

[recenze]

[22.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Chris CAFFERY - Faces / God Damn War


Pokud by se chtěl kytarista Chris Caffery ucházet o práci v hudebním průmyslu prostřednictvím životopisu, rozesílaného v papírové podobě a chtěl by přitom uvést všechna působiště, ve kterých se byť jen na chvíli mihnul, padla by na to slušná porce papíru. Ještě zajímavější by mohla být škatulkářská hra na to, jaké metalové subžánry by se v tomto výčtu objevily. Je jisté, že v záhlaví životopisu by dominovali floridští Savatage, byť trvalé proniknutí k těmto bardům zabralo v životě Chrise Cafferyho několik dílčích pokusů. ..více

[recenze]

[21.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


EXODUS - Bonded by Blood


Je to celkem neuvěřitelné, ale příští rok uplyne jubilejních pětačtyřicet let od založení jedné z největších thrashmetalových smeček všech dob, amerických Exodus. Není tedy divu, že během své dlouhé historie zažili kmenoví hudebníci nejeden horký moment a kapela se dokonce několikrát rozpadla. Nejen o tom si povíme v seriálu, jehož hlavním cílem má být vzdání úcty této americké legendě...více

[recenze]

[21.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CATAFALQUE - Dybbuk


Spolků pojmenovaných podle vyvýšeného pietní místa pro vystavení rakve se zesnulou osobou se na evropské scéně pohybovalo povícero, připomeňme třeba turecké zástupce, kteří zabodovali se skvělou gothic symfonickou deskou „Unique“. Ostatním kapelám tohoto názvu se ale příliš nedařilo, pokud nebudeme počítat lokální úspěchy parodiků z Kazachstánu Чёрный Катафалк nebo i u nás známého avantgardního one man projektu Thy Catafalque z Maďarska...více

[recenze]

[20.09.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PRIMAL FEAR - Code Red


Poslední alba Primal Fear si začínají být podobná jako Babišova kuřata. Stejný tvar, jednotvárná chuť a všude plno svalů. V případě Němců si alespoň můžeme být jisti, že vše vzniklo přirozenou cestou (vyjma bicepsů Ralfa Scheeperse) a s dostatečným časovým prostorem. Protože navíc v kapele figuruje několik schopných skladatelů, vždy existuje naděje, že ultratradiční vzory nebudou prezentovány nudně a občas do hry vstoupí nějaký osvěžující kompoziční prvek. ..více

[recenze]

[20.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SOEN - Memorial


Bubeník Martin Lopez strávil v řadách progresivců Opeth deset let. Doba dost dlouhá na to, aby bylo jasné, že progresivní choutky má hluboko pod kůží. Po svém odchodu to dával najevo i v řadách nově vzniklých Soen, kteří to vzali za o něco jemnější a melodičtější konec. Jemnosti přibývalo, takže ty, kteří Soen dlouhodobě sledují, nemůže zaskočit fakt, že aktuální novinka „Memorial“ to už jasně hraje na obě strany – nebrání se neotřelým postupům, jedovatosti a agresivitě, přitom však do jedné linie tlačí až popové tendence, přístupnost a křehké emoce. ..více

[recenze]

[19.09.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


VANDENBERG - Sin


Dlouhá léta si Adrian Vandenberg maloval obrazy, dělal různé vernisáže i trvalejší expozice a jeho návrat na scénu byl prakticky vyloučený a přitom bylo na co navazovat. Ať už na kapelu, která kolem poloviny osmdesátých let nesla jeho jméno a skončila bezprostředně za dveřmi velkého průlomu, když měla v repertoáru hit „Burning Heart“, nebo na jeho působení Whitesnake, při němž byl členem kapely v době největší slávy kolem alb „Whitesnake“ a „Slip Of The Tongue“. ..více

[recenze]

[19.09.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


NEW YORK DOLLS - Cause I Sez So


Comeback se vydařil. Ač ve značně pozměněné sestavě New York Dolls konečně ukázali, že nejsou jen věční lůzři z první poloviny sedmdesátých let, kteří dojeli na chlast a drogy, ale také životaschopnou kapelou, která umí přežít v podmínkách nové doby. Jejich reunion (stejně jako u spřízněných The Stooges) doprovodila vlna euforie, která ukázala skutečný význam a vliv kapely. Fakt, že se natáčení comebackové desky „One Day It Will Please Us To Remember Even This“ zúčastnili Iggy Pop, předák R.E.M. Michael Stipe..více

[recenze]

[18.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Edu FALASCHI - Eldorado


Recenzi na předešlý zápis Edy Falášiho jsem končil pochvalnými slovy, ale také obavou, že podruhé už by louhování typických postupů Angry vyjít nemuselo. Ono podruhé nastalo 23. srpna letošního roku, kdy brazilský zpěvák se svými compañeros zveřejnil nové album "Eldorado". A přestože i na něm dochází k opětovné produkci již několikrát slyšeného, výsledkem rozhodně není dílo, které by se dalo jakkoli odsoudit nebo odbýt nízkým číslem...více

[recenze]

[18.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TAAKE - Et hav av avstand


Ač jako mladíček, byl norský samorost Hoest u toho, když po celém Norsku hořely kostely, v Helvete se svolával hon na křesťany a bodalo se do živého. Ta doba pro něho byla až úděsně inspirativní a Taake z ní žijí dodnes. Chtěli být největší a nejmilitantnější kapelou norského blackmetalového undergroundu, ale už před patnácti lety se smrskli na jednočlenný projekt a Hoesta jeho spoluhráči doplňují jen při koncertních taženích. Ta jsou na Taake to nejsilnější. Tedy jen do chvíle, než Hoestovi přeskočí v hlavě kolečka..více

[recenze]

[17.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 74 / 663 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18811 sekund.